Historie 

poutního místa a kostela Navštívení Panny Marie 

- U Studánky

Počátky poutního místa sahají do roku 1848. Podle legendy pomohl zdejší pramen jedné místní ženě k zázračnému navrácení zraku. 

Zpráva o zázračném uzdravení se rychle roznesla a brzy sem začali putovat  věřící z  blízka i  daleka. Pramen byl nahrazen  krytou  studnou, v padesátých letech 19. století zde byla postavena dřevěná poutní kaple, později nahrazená kaplí zděnou.

Mariánské poutní místo, nalézající se na kraji borového lesa u Kocléřova, postupně získalo značný věhlas, především v národnostně německých oblastech Čech. Roku 1893 zde byl z pískovcových kvádrů vystavěn v pseudorománském slohu kostel Navštívení Panny Marie. K němu bylo zbudováno směrem od studny monumentální schodiště o šesti desítkách kamenných stupňů. Zároveň byla při poutním místě zřízena křížová cesta. Jednotlivá zastavení křížové cesty, zhotovená z pískovce a opatřená litinovými reliéfy s pašijovými výjevy, byla doplněna Olivetskou kaplí a kaplí Božího hrobu.

Poutní tradice místa nezanikla ani po roce 1945, kdy došlo k odsunu německého obyvatelstva, nicméně byla výrazně utlumena. Postupně docházelo k chátrání jednotlivých objektů – zanikly dvě kapličky, čtyři zastavení křížové cesty přišla o kovové reliéfy, zničena byla stříška u studny. Rovněž malby na stropě a stěnách poutního kostela byly poškozeny zatékající vodou.

Obnova poutního místa započala roku 1990 za výrazné finanční pomoci zdejších německých rodáků. Postupně byl opraven kostel, schodiště, zastavení křížové cesty atd. Byl pořízen i nový zvon. Dne 5. července 1992 se U Studánky opět konala pouť za účasti několika set lidí z Čech, Německa a Rakouska. Od té doby se sem konají hlavní poutě opět v první červencovou neděli. Poutě U Studánky se konají rovněž v poslední květnovou a první zářijovou neděli.

převzato z 

https://www.cestakamene.eu/zastavka/vitezna-marianske-poutni-misto-u-studanky/

Brožura Festschrift zum 150 jährigen Jubiläum Marie Brünnl Ketzelsdorf

Jen skutečně staří lidé si ještě pamatovali bodrého poustevníka . Žil šťastně a spokojeně ve své poustevně , daleko od rušného světa . Sloužil jen Bohu a spáse své duše , postem a rozjímáním . Poustevna , chýše už tam není , měla stát v blízkosti nového kostela v roce 1779 . Poustevník zvaný Klausner a jeho poustevna byla zrušena na konci 18 století .